Poslanecká sněmovna ČR schválila v červnu 2020 vládní novelu trestního zákoníku, jejímž záměrem je podpořit častější ukládání peněžitých trestů. Novela se týká mimo jiné (i) prodloužení lhůt pro úhradu peněžitých trestů, (ii) zahlazení trestu okamžikem úhrady a (iii) zavedení zákonného přepočtu neuhrazené části peněžitého trestu na trest odnětí svobody.
Novela by tak měla přispět ke snížení zatíženosti vězeňského systému redukcí počtu osob v českých věznicích. Že je to na místě, vyplývá i ze statistiky údajů Nejvyššího soudu. Ačkoli uvádí, že v posledních 5 letech směřuje trend v ukládání trestů právě k těm peněžitým, je Česká republika v počtu vězňů na 100 000 obyvatel na nelichotivých místech za státy jako je Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán, Moldávie a Litva. Například v Německu odchází ze soudního jednání s peněžitým trestem 4 z 5 odsouzených, v Nizozemsku je dokonce tento druh sankce pokládán za zcela prioritní.
Jakkoli je nutno při ukládání trestu zohledňovat jeho přiměřenost vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného jednání, může být uložení peněžitého trestu často efektivnější variantou, a to jak z hlediska generální prevence, tak z hlediska finančního. Výše sankce by totiž měla odpovídat nejen charakteru protiprávního jednání, za který byl pachatel odsouzen, ale i jeho majetkovým poměrům. Ty jsou zvláště u majetkových trestných činů zkoumány již v průběhu přípravného řízení, a soudu tak bývají zpravidla podrobněji známy. Výjimkou nebývá ani zajištění majetku obviněných, ať již pro účely náhrady škody nebo zajištění výnosů z trestné činnosti či náhradní hodnoty. V takovýchto případech přichází do úvahy i trest propadnutí věci.
V řadě případů je navíc peněžitý trest pro pachatele vnímán citelněji, zejména je-li alternativou ke krátkodobému trestu odnětí svobody nebo dlouhodobému, ale s podmíněným odkladem. Není ani pochyb o tom, že uložení peněžitého trestu je vhodnějším nástrojem v rámci generální prevence vůči pachatelům zejména daňových trestných činů či podvodného jednání. Těm bývá navíc v trestním řízení často uložena povinnost k náhradě způsobené škody, odstrašující účinek trestu by tak mohl poměrně efektivně zafungovat, o ekonomických dopadech nemluvě.
Proč jsou tedy peněžité tresty přes měnící se trendy ukládány v tak nízké míře? Dílem je to způsobeno administrativní náročností související s jejich vymáháním, která soudy neúměrně zatěžuje, dílem značnou konzervativností českých soudců.
Vláda si vyšší míru ukládání peněžitých trestů namísto trestů odnětí svobody, zejména těch krátkodobých, slibuje právě od předložené novely trestního zákoníku a souvisejících předpisů. Na jejím základě by ukládané peněžité tresty vymáhaly orgány celní správy a nikoli soudy, které mají tuto agendu na starosti nyní. Tato varianta by ve spojení s finančním šetřením, prováděným zpravidla u závažnějších trestných činů ekonomického či majetkového charakteru, mohla soudní řízení v trestních věcech výrazně zefektivnit. Pozitivní dopad by mohla mít i v rámci generální prevence, právě v tom smyslu, že peněžitý trest má pro řadu pachatelů mnohem závažnější dopad. Nezpochybnitelnou výhodou by bylo odlehčení aktuálně přetíženého a drahého vězeňskému systému. Ke snížení objemu trestů odnětí svobody má vést i změna spočívající v rozšíření možností uzavření dohody o vině na trestné činy, pro které byla dosud zapovězena, a to i ty zvlášť závažné.
Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.
Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz