Pracujete denně nebo jednou za čas z domu? A dobrovolně nebo na základě příkazu Vašeho šéfa? Může Vám to vůbec nařídit? Sepsali jsme pro Vás přehled užitečných informací o práci z domova, které nemusí být na první pohled zřejmé.
Musím se podřídit rozhodnutí nadřízeného?
Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu práce, kdy zaměstnanec pracuje buď zcela, anebo zčásti z domova či z jakéhokoliv jiného místa. Je nesporné, že home office může mít řadu výhod, ať již pro jednu či druhou stranu pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatelé mohou ušetřit na nákladech za zřízení pracovního místa, zaměstnancům je zase umožněno naplánovat si práci flexibilněji a mnohdy i efektivněji než z kanceláře. V době koronavirové měla řada z nich příležitost si home office vyzkoušet. Donuceni k jeho zavedení byli i ti zaměstnavatelé, kteří se k němu původně stavěli velmi skepticky, jelikož byli přesvědčeni, že tím zaměstnancům prakticky schvalují dny či dokonce týdny placeného volna. Nyní lze ale předpokládat, že podstatná část z nich bude do budoucna možnosti zavedení pravidelného home officu více otevřena.
Ne každému však bude práce z domova vyhovovat. Platí proto, že zaměstnavatel ji nemůže zaměstnanci jednostranně nařídit. K použití tohoto institutu lze přistoupit pouze na základě dohody obou stran. Vzhledem k tomu, že zákoník práce jej upravuje jen okrajově, je velmi důležité podrobně sjednat odpovídající pracovní podmínky ve smlouvě. Klíčové je upravit dostupnost zaměstnance během dne, závazek dodržovat pravidla BOZP a zvolený způsob komunikace. Výjimkou není ani ujednání o tom, že si zaměstnanec může rozvrhovat práci i v sobotu, neděli či o státním svátku.
Jaké jsou podmínky home office?
1) Dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
2) Vlastní rozvržení pracovní doby zaměstnance
Ač se to může zdát neobvyklé, zaměstnavatel není během home officu oprávněn určovat začátek ani konec směny. Stejně tak mu nepřísluší autoritativně rozhodovat o tom, zda má zaměstnanec pracovat v pondělí a úterý či v pátek a sobotu. Zaměstnavatel jen přiděluje zaměstnanci takové množství práce, které má být ve sjednané týdenní pracovní době, tj. 40 hodin týdně, splněno.
Skutečnost, že si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu podle svého, však nemění nic na tom, že je povinen práci zvládnout řádně a včas.
Jak je to s příplatky či náhradním volnem?
Vzhledem k tomu, že si zaměstnanec určuje pracovní dobu sám, nepřísluší mu mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
Opačně je tomu v případě noční práce či práce v sobotu a neděli, za kterou náleží příplatek i zaměstnancům na home office. Strany pracovní smlouvy se ale mohou (písemně) dohodnout, že si zaměstnanec bude rozvrhovat práci tak, aby ji nekonal v sobotu či neděli, ani ve večerních hodinách.
Ať už jste zaměstnanec či zaměstnavatel a home office Vám není cizí, nezapomeňte na důležitost bezpečného nastavení podmínek pracovní smlouvy. Zaměstnavatelé se tak budou schopni vyhnout tomu, aby byla práce z domova jen nedobrovolně uděleným placeným volnem. Zaměstnanci si zase mohou pohlídat například to, aby nevyužívali své osobní zařízení ve prospěch zaměstnavatele bez náhrady.
Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.
Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz