top of page

Co byste měli vědět o home office - část II.

Aktualizováno: 22. 7. 2020

Pracujete denně nebo jednou za čas z domu? A kdo přitom platí elektrickou energii, kterou k práci využíváte? Sepsali jsme pro Vás přehled užitečných informací o práci z domova, které nemusí být zřejmé na první pohled.


Náhrada nákladů zaměstnance


Obecně platí, že náklady spojené se závislou prací nese výhradně zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že práce z domova závislou prací je, má zaměstnavatel povinnost nahradit zaměstnancům náklady spojené s jejím výkonem. Tuto částku lze sjednat jak jednotkově, tak častěji využívanou formou – paušálně. I při paušálním stanovení náhrady se však musí vycházet ze skutečné kalkulace.


Náhradu nákladů může stanovit zaměstnavatel jednostranně vnitřním předpisem, případně ji lze sjednat individuálně, to však před započetím s výkonem práce za použití vlastních pomůcek a v písemné formě.


Co vše je třeba určit?


Vymezit je nutné podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů. Přitom je nutné brát ohled na rozsah jejich používání. Náhrada se totiž neposkytuje za dobu, kdy zaměstnanec nářadí či zařízení nepoužívá.


Nejčastěji se jedná o náhradu za internetové připojení, opotřebení vlastního počítače či mobilního telefonu, elektrickou energii, vytápění atd. Vždy je však nutné posoudit konkrétní situaci. Měl-li například zaměstnanec sjednané internetové připojení s neomezenou kapacitou dat již před zavedením home office, žádné náklady navíc mu tím nevznikly. Obdobné je to i s vytápěním. Skutečně by zaměstnanec doma vůbec netopil?


Jaké náklady jsou vyloučeny


Především se jedná o náhradu za používání motorového vozidla. Důvod je prostý. U vozidla je totiž stanoven zvláštní postup pro poskytování náhrad, a to dle ustanovení § 157 až 160 zákoníku práce.


Odlišné je to i u ochranných pomůcek. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci bezplatně. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí být nahrazováno finančním plněním.


Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)


Zřejmě největším úskalím práce z domova je zajištění BOZP. Povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečné podmínky výkonu práce totiž platí i při home officu. Žádná výjimka se v tomto případě neuplatní. Pro zaměstnavatele je tedy klíčové, aby předem věděl, v jakých podmínkách bude jeho podřízený práci vykonávat. Zaměstnanec musí být řádně proškolen, např. o povinnosti čerpat přestávky, maximální délce směny, náležitém a bezpečném upevnění technického vybavení apod. Bližší podmínky by měly být dohodnuty přímo ve smlouvě.


Problematické může být i řešení pracovního úrazu, u kterého bude obtížnější prokázat, že k němu došlo v pracovní době a v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Tu bude třeba posuzovat z hlediska místního, časového a věcného. Otázkou tak bude, zda lze k takové souvislosti dospět na základě vztahu činnosti, při níž k úrazu došlo, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru.


Ať už jste zaměstnanec či zaměstnavatel a home office Vám není cizí, nezapomeňte na důležitost bezpečného nastavení podmínek pracovní smlouvy. Zaměstnavatelé se tak budou schopni vyhnout tomu, aby byla práce z domova jen nedobrovolně uděleným placeným volnem. Zaměstnanci si zase mohou pohlídat například to, aby nevyužívali své osobní zařízení ve prospěch zaměstnavatele bez náhrady.


 

Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.

Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz

82 zobrazení
bottom of page