Vláda se v rámci opatření zmírnění dopadů epidemie koronaviru rozhodla podpořit také trh s nemovitostmi. Přistoupila proto ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, která byla v návaznosti na rekodifikaci občanského práva zavedena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Vzhledem k provázanosti daňových předpisů se jeho zrušení dotkne také souvisejících institutů.
Co se tedy změní?
Ruší se daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 4 % zatěžující kupující
Ruší se možnost odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu
Prodlužuje se lhůta, tzv. časový test, u příjmů z prodeje těch nemovitých věcí, které byly pořízeny z jiného důvodu než pro potřebu vlastního bydlení, ze stávajících 5 na 10 let.
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Je důležité zdůraznit, že daň z nemovitých věcí se ruší zpětně, a to ve vztahu ke všem nemovitostem, u kterých došlo k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ode dne 1. 12. 2019 a dále.
Od zrušení daně nabytí z nemovitých věcí si vláda slibuje nejen znovunastartování realitního trhu, ale také zjednodušení a zpřehlednění daňového sytému. Přestože se bude jednat o výpadek příjmů do státního rozpočtu, očekává se, že bude vykompenzován navýšením výnosů z daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právě v důsledku růstu investic.
Zrušení možnosti odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu
Vzhledem ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí již nebude možné využít odpočet ze základu daně podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Na základě této původní právní úpravy bylo poplatníkovi umožněno každoročně si snížit základ daně z příjmů o částku, kterou zaplatil na úrocích při splácení výše uvedeného typu úvěru.
Účelem tohoto institutu bylo kupujícím kompenzovat uhrazení daně z nabytí nemovitých věcí. Nicméně, v současné situaci, kdy se řada rodin a firem potýká s nedostatkem finančních prostředků, je rozumnější ponechat poplatníkům částku, kterou by na daň z nabytí nemovitých věcí museli vynaložit, k dispozici ihned a neodkládat její návratnost o několik desítek let.
U této úpravy počítá vládní návrh s účinností teprve od 1. ledna 2022. To znamená, že kupující, jehož vlastnické právo k nemovitosti bylo vloženo do katastru nemovitostí počínaje prosincem 2019, nebude povinen hradit daň z nabytí nemovitých věcí a současně mu bude umožněno odečíst si od základu daně úroky z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu. Autoři zákona si od takto dvojeného zvýhodnění slibují především povzbuzení subjektů k nákupům nemovitostí.
Prodloužení časového testu
Zrušení daně může bezesporu vést ke spekulativnímu pořizování nemovitých věcí, u nichž kupující počítá s prodejem po pěti letech od jejich nabytí, aniž by příjem z takového převodu musel zdanit.
Stát se těmto spekulativním nákupům snaží předejít návrhem prodloužení tzv. časového testu u příjmů z prodeje těch nemovitých věcí, které byly pořízeny z jiného důvodu než pro potřebu vlastního bydlení, ze stávajících 5 na 10 let. Prodloužením lhůty se totiž znatelně prodlouží doba návratnosti investice, což podstatně snižuje její atraktivitu.
A jak to bude dál?
Platnost a účinnost uvedených opatření je podmíněna odsouhlasením vládního návrhu ze strany Parlamentu a podpisem Prezidenta. Vzhledem k tomu, že dlouhodobá snaha opozice o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí není žádným tajemstvím, nepředpokládá se, že by se návrh měl setkal se zásadním odporem. Přijetí zákona lze proto očekávat s velkou pravděpodobností. Více však bude jasné až po příslušném jednání Poslanecké sněmovny, přičemž návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věci je zařazen do programu schůze naplánované na 26. 5. 2020.
Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.
Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz