top of page

Jak na karanténu a obavu z nákazy

Aktualizováno: 22. 7. 2020

Vrátí-li se zaměstnanec z oblasti označené za rizikovou, je povinen nahlásit tuto skutečnost praktickému lékaři či krajské hygienické stanici. Porušení této povinnosti je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 3.000.000,- Kč. Máte-li jako zaměstnavatel v případě jejího porušení důvodnou obavu, že je zaměstnanec nakažen, můžete se obrátit na krajskou hygienickou stanici přímo.

V případě, že je zaměstnanec v povinné karanténě, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Po dobu prvních 14 dnů karantény náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Od 15. dne pak čerpá zaměstnanec nemocenskou dávku. V této souvislosti je třeba mít na paměti, že v době trvající karantény nelze zaměstnanci nařídit dovolenou.


V rámci programu pod názvem Antivirus by měl být zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy covid-19, poskytován příspěvek částečně kompenzující vynaložené mzdové náklady. Konkrétně se jedná o náhrady mezd náležejících zaměstnancům po dobu překážek v práci vyvolaných karanténou či krizovými opatřeními. Bližší informace o programu naleznete v našem Souhrnu opatření na podporu podnikatelům v době pandemie.


Nebyla-li Vašemu zaměstnanci karanténa nařízena a nebyl-li ani uznán dočasně práce neschopným, můžete v případě obavy z šíření a přenosu nákazy koronaviru SARS-CoV-2 využít některé z níže uvedených nástrojů:

  • home-office na základě dohody se zaměstnancem.

  • čerpání dovolené na základě dohody se zaměstnancem, případně rozhodnutí o čerpání oznámeného zaměstnanci alespoň 14 dnů předem.

  • hromadné čerpání dovolené na základě dohody s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců, je-li to nezbytné z provozních důvodů. Maximální délka hromadného čerpání dovolené je 2 týdny; u uměleckých souborů dvounásobek. I v tomto případě musí být dodržena 14denní lhůta.

  • dobrovolná karanténa, která představuje překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci v takovém případě náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

  • neplacené volno na základě žádosti zaměstnance.

  • částečná nezaměstnanost, nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Výše náhrady mzdy je stanovena dohodou mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, a to minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, lze dohodu nahradit vnitřním předpisem.


Doporučení pro zaměstnavatele aneb jak efektivně zmírnit násled

  • omezte osobní setkání velkého počtu osob, např. za využití dovolené a placeného volna a obdobných nástrojů na základě dohody se zaměstnanci či jinak v souladu se zákonem

  • omezte výkon prací nevýznamných pro zachování činnosti zaměstnavatele

  • zajistěte zaměstnancům ochranné pomůcky (zejména dezinfekce, roušky, respirátory)

  • informujte zaměstnance o přijatých opatřeních

  • veďte o přijatých opatřeních evidenci


 

Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.


Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz


55 zobrazení0 komentářů
bottom of page