V současné době pracuje mnoho zaměstnanců z domova a zaměstnavatelé tak řeší situaci, jak je to s nárokem na benefit v podobě stravenek.
Stravenky jako takové jsou dobrovolným zaměstnaneckým benefitem, který zaměstnavatel může poskytnout svým zaměstnancům. Nárok na ně vzniká pouze tehdy, pokud se k tomu zaměstnavatel zaváže, např. v interním předpisu nebo v pracovní smlouvě či jiné samostatné dohodě se zaměstnancem. Samotný vznik nároku pak bude záležet na podmínkách, které zaměstnavatelé stanoví. Mezi podmínkami však zpravidla nenajdeme skutečnost, zda zaměstnanec vykonává práci na doma či pracovišti zaměstnavatele. V tomto případě tak žádný výkladový problém nevidíme.
Je však nutné se na situaci podívat i z daňového hlediska. Zaměstnavatele totiž primárně zajímá, zda si stravenky může uplatnit jako daňově uznatelný náklad.
S ohledem na výše uvedené tak není podstatné, zda zaměstnanec koná práci na pracovišti zaměstnavatele či doma. Podstatné je, jaký režim práce z domova bude se zaměstnancem domluven, tzn. zda pracovní dobu rozvrhne zaměstnavatel či dle § 317 zákoníku práce rozhodnutí ponechá na zaměstnanci, který bude vykonávat práci mimo pracoviště zaměstnavatele s vlastní rozvrhnutou pracovní dobou. Nárok na poskytnutí stravenky vzniká zpravidla vždy, daňově uznatelným nákladem však bude pouze v případě, kdy počátek a konec pracovní doby stanoví zaměstnavatel. Jen tak je totiž možné konkrétně určit rozhodné dny a tomu odpracované hodiny, za které zaměstnanci stravenky náleží. Pro zajištění daňové uznatelnosti nákladů za stravenky poskytnutých zaměstnancům za práci na home office je tak nezbytné, aby práce nebyla vykonávaná v rámci § 317 zákoníku práce.
Jen pro úplnost uvádíme, že na konci roku 2019 Generální finanční ředitelství vydalo stanovisko, dle kterého je rozhodující pro posouzení daňové uznatelnosti nákladů na stravenky v případě home office to, zda u zaměstnanců lze stanovit směnu nebo ne. Pokud je to tedy možné, pak se také náklady na stravenky považují za daňově uznatelné.
Pro zjednodušení níže uvádíme stručný přehled:
Zaměstnanec má nárok na stravenky, když je:
na home office bez ohledu na to, zda je místo výkonu práce shodné s bydlištěm;
převeden na jinou práci.
Zaměstnanec nemá nárok na stravenky, když je doma a nepracuje z důvodu:
dovolené, neplaceného volna;
překážek v práci na straně zaměstnavatele;
nařízené karantény nebo pracovní neschopnosti;
čerpání nároku na ošetřovné dítěte.
Z tohoto důvodu doporučujeme při sjednávání výkonu práce z domova, ať z důvodu výkonu práce na home office jako poskytnutí benefitu či reakce na momentální situaci, důkladně zvážit, zda bude pracovní dobu rozvrhovat zaměstnavatel či si ji bude zaměstnanec určovat sám. V každém případě je třeba, aby dohoda o výkonu práce z domova byla sjednána písemně. Samozřejmě takto sjednaný režim se může týkat i jen části stanovené týdenní pracovní doby. Optimálním řešením se pro této případy většinou jeví interní předpis v podobě pracovního řádu, kdy si budou strany jisté svými právy, ale především povinnostmi.
Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.
Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz