top of page

Z vězení dříve a jednodušeji?

Novelizace trestně-právních předpisů, které nabudou účinnosti od 1. října 2020, se podstatným způsobem dotýkají nejen výše způsobené škody, ale též možností odsouzených pachatelů žádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.


Dosud mohly osoby vykonávající trest odnětí svobody odsouzené za jakýkoliv zvlášť závažný zločin žádat o podmíněné propuštění z výkonu tohoto trestu nejdříve po vykonání jeho poloviny. Nyní se v určitých případech tato doba zkracuje na třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody. Jednou z podmínek je skutečnost, že se jedná o odsouzeného, který dosud ve výkonu trestu odnětí svobody nebyl. Zmírnění úpravy se však nevztahuje na zákonem stanovené zvlášť závažné zločiny, jmenovitě například na vraždu, činy spáchané členy organizované skupiny nebo ty spáchané na těhotné ženě nebo dítěti.


Zákonná změna se tak bude dotýkat především odsouzených za hospodářské zvlášť závažné zločiny a zvlášť závažné zločiny proti majetku, tedy trestná jednání se škodou přesahující 5 mil. korun (od 1.10.2020 pak zločiny přesahující škodu 10 mil. korun). To vše za předpokladu, že se jedná o jejich první výkon trestu odnětí svobody.


Soud však při projednání přihlíží i k dalším zákonným podmínkám, zejména ke včasnosti nástupu do výkonu trestu nebo úhradě či odčinění škody nebo jiné újmy, kterou odsouzený daným jednáním způsobil. Zkoumat bude také míru, do jaké na něj měla dosud vykonaná část uloženého trestu výchovný vliv.


Zkrácení lhůty pro vykonání nezbytné části uloženého trestu z poloviny na třetinu dané doby je tak u řady trestných činů poměrně významným průlomem svědčícím pro změny v trestněprávní politice státu. Lze předpokládat, že tento projev dlouho diskutované snahy o snižování počtu osob ve věznicích v případech, kdy to není nezbytně nutné z důvodů ochrany společnosti z hlediska bezpečnosti, bude pozitivně kvitován.


Budou-li současně efektivněji nastaveny i převýchovné programy a rozšířeno využívání alternativních trestů, má Česká republika naději zařadit se do skupiny států, kde jsou výrazná represivní opatření vyhrazena pro nebezpečné a těžce převychovatelné zločince. Současně dojde k naplnění účelu snížit dlouhodobě nadměrný počet osob v českých věznicích, což s sebou v mnoha případech konkrétních odsouzených nese jen vysoké náklady s nulovými přínosy k jejich resocializaci.

 

Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.


Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz

56 zobrazení0 komentářů
bottom of page