Nedaří se společnosti, v níž jste jednatelem či členem představenstva? Chtěli byste na funkci rezignovat? Pozor, odstoupení se Vám může vymstít – přikročíte-li k němu v době, která je pro společnost nevhodná, může Vás stihnout povinnost k náhradě újmy.
Jaké jsou podmínky pro odstoupení?
Podle § 59 odst. 5 zákona o obchodního korporacích může člen orgánu obchodní společnosti či družstva ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Zákon tento pojem nijak blíže nedefinuje, vždy tedy záleží na konkrétních okolnostech případu. Dobou k odstoupení nevhodnou může být např. situace, kdy firma čelí silné veřejné kritice a odstoupení z funkce bez vážného důvodu by mohlo být považováno za uznání její důvodnosti. Mezi další příklady lze uvést výrobní havárii, tíživé ekonomické poměry apod. Je tedy logické, že otázka nevhodnosti doby přichází do úvahy i v případě nepříznivé finanční situace vyvolané pandemií koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. Na druhou stranu lze však očekávat, že právě tyto okolnosti mohou členy orgánů společností k rezignaci pobídnout. Soudy se zatím vyjadřovaly k situaci, kdy se na funkci rozhodne rezignovat jednatel společnosti, kterou běžně zastupují dva či více samostatně jednající jednatelé. Výsledkem bylo vyslovení názoru, že takové odstoupení v nevhodné době učiněno není, je-li další jednatel schopen zastupování společnosti zajistit, popř. plnit i jiné úkoly a povinnosti korporace.
Roli při posouzení nevhodnosti doby hraje i otázka, zda zájem člena orgánu nepřevažuje nad zájmem obchodní korporace. Může se totiž stát, že na členovi nelze spravedlivě požadovat, aby ve stávajícím postavení setrval například tehdy, trpí-li zdravotními potížemi, které mu ve výkonu funkce brání. Výjimkou nebude ani situace, kdy mu společnost dlouhodobě nevyplácí odměny. V takových případech je logické, že jednatel či jiný člen voleného orgánu svoji funkci vykonávat až do konce stanoveného funkčního období nechce. Na nevhodnost doby pro společnost je pak třeba nahlížet právě touto optikou. Nicméně, zákon zcela pochopitelně chrání korporaci před ukončením funkce člena orgánu „ze dne na den“, aniž by jí byl poskytnut přiměřený čas k dosazení adekvátní náhrady. Je totiž dost dobře možné, že opačná praxe by byla způsobilá činnost některých společností zcela ochromit.
Řešení jednotlivých sporů tak bude vždy záležet na hodnocení konkrétních okolností soudem. Pro lepší důkazní pozici však doporučujeme nechat si od společnosti písemně potvrdit, že doba, ve kterou odstupujete, pro ni nevhodná není.
A co když je?
Zákon o obchodních korporacích nestanoví, jaké právní následky rezignace člen orgánu v nevhodné době způsobuje. Výkladu se proto ujal Nejvyšší soud, podle kterého představuje odstoupení v rozporu s tímto zákazem porušení povinnosti péče řádného hospodáře, a má proto za následek vznik povinnosti k náhradě újmy tím způsobené. V každém případě však bude nezbytné zkoumat i další zákonné podmínky pro vznik povinnosti újmu uhradit včetně její výše
Jak odstoupit?
Oznámení o odstoupení nemusí být odůvodněno. Určitě to ale ověřte i u konkrétních ustanovení smlouvy o výkonu funkce, společenské smlouvy či stanov. Neurčuje-li některý z těchto dokumentů jinak, oznámí odstupující člen svou rezignaci orgánu, který jej zvolil, zpravidla tedy valné hromadě, případně dozorčí či správní radě.
Konkrétní způsob oznámení zákon neurčuje, dovozujeme tedy, že je lze učinit i zcela neformálně, vždy však takovým způsobem, aby se dostalo do dispoziční sféry příslušného orgánu. Objevují se proto názory, že odstoupení může být oznámeno například ústně na jeho zasedání, nebo písemně, doručením na adresu společnosti. Na tomto místě je důležité upozornit, že pohledy na řádnost doručení valné hromadě se různí. Část odborné veřejnosti má za to, že je nezbytné nejvyšší orgán společnosti svolat a rezignaci oznámit na jeho zasedání. Druhá skupina zastává názor, že postačí, je-li oznámení doručeno do sídla společnosti. V závislosti na typu, zejména velikosti a vnitřních poměrech konkrétní korporace, je proto na místě postupovat při výběru jednoho z uvedených způsobů s náležitou obezřetností. V úvahu přichází i možnost, aby byla rezignace oznámena společníkům spolu s návrhem na přijetí rozhodnutí valné hromady per rollam o volbě nástupce odstupujícího člena. Jedná-li se o jednočlennou korporaci, je třeba oznámení o odstoupení z funkce doručit právě jejímu jedinému společníkovi. Při podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku je pak nutné doložit jak samotný akt odstoupení, tak řádnost jeho doručení. Doporučujeme proto zaslat oznámení doporučeně s dodejkou či do datové schránky.
Kdy funkce zanikne?
Ze zákona končí funkce rezignujícího člena uplynutím jednoho měsíce od doručení oznámení. Požádá-li však odstupující o schválení jiného okamžiku zániku, lze se od obecného pravidla se souhlasem příslušného orgánu odchýlit.
Zvažujete-li odstoupení z funkce, doporučujeme se obrátit na odborníky a splnění podmínek pro řádnou rezignaci s nimi projednat. Roli bude hrát typ společnosti, ustanovení zakladatelského právního jednání i konkrétní smlouva o výkonu funkce. Díky odborné asistenci při jejich prostudování se lze vyhnout povinnosti k náhradě způsobené újmy, která může v konkrétním případě dosáhnout nemalé hodnoty. Stejně tak je vhodné konzultovat průběh setrvání ve společnosti, která se ocitla v tíživé ekonomické situaci. Při porušení péče řádného hospodáře totiž hrozí nejen náhrada škody, ale i povinnost vrátit získaný prospěch, ručení za dluhy společnosti i plošné vyloučení z funkce člena statutárního orgánu.
Tento článek patří do sekce Právní novinky a tipy, o kterou se pro Vás stará advokátka Martina Ondová.
Můžete jí napsat na martina.ondova@krutakpartners.cz